Obec Nivnice

Historie

Nivnice leží jižně od Uherského Brodu, bývalého královského města. Rozprostírá se na rovině, obklopené ze tří stran mírnými návršími. Ta na jižní straně přechází na úbočí Bílých Karpat, s nejvyšším hřebenem Javořinou (970 m.n.m.) a na východní straně Velkým Lopeníkem (912 m.n.m). Tato pohoří tvoří současně hranici mezi Moravou a Slovenskem. Národopisně patří Nivnice k části nazývané „Moravské Slovácko“, a tedy mezi oblasti, kde se dodnes udržují lidové zvyky a kroje.

Z historie obce Nivnice

Nivnice je jednou z nejstarších obcí na Moravě. První historická zpráva je z roku 1261. Je v kopii darovací listiny, kterou brumovský purkrabě pan Smil ze Střílek daroval obec Nivnici cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Dějiny Nivnice, pak byly dlouho spjaty s osudy vizovického zboží. Klášteru náležela až do likvidace v době husitské. V čele vzrůstající obce byl rychtář spolu s konšely. Je doloženo, že na začátku 15. století stál nad vesnicí, v místech nynějšího hřbitova, kostel sv. Michala společně s farou a školou.

Po zničení vizovického kláštera si jeho statky rozdělila šlechta. Nivnici si přisvojovali Cimburkové, rod z Víckova, zvlástě páni z Kunštátu. Po Kunštátech náleželo městečko Blíživcům z Blíživce. Vsí byla Nivnice ještě v roce 1468, ale v roce 1517 se poprvé setkáváme s jeho označením jako městečko. Od roku 1535 náležela Nivnice k uherskobrodskému panství a držel ji Jan z Kunovic a Uherského Brodu. V té době byly ve vsi a v okolí budovány tradiční mlýny. O několik let později připadla Nivnice k panství uherskoostrožskému a vlastnil ji Arkleb z Kunovic. Stav obce dokumentuje tamní urbář z roku 1592. Obec tehdy měla tři mlýny a vrchnostenský šenk. Žilo zde na 850 osob.

V 16. století pronikla do Nivnice reformace v podobě novoutrakismu a bývalí podobojí byli ovlivněni luterstvím. Za Hynka Bližovského byl v letech 1531-1535 vybudován českobratrský sbor, kde byl pokřtěn velký myslitel, učitel národů – Jan Amos Komenský. Podle četných důkazů se Jan Amos Komenský narodil v Nivnici dne 28. března 1592, jako syn tamního mlynáře Martina Komenského.

Sedmnácté století bylo pro jihovýchodní Moravu, a tedy i pro Nivnici obdobím těžkých zkoušek. Ty započaly již koncem 16. století vpádem Bočkajovců a pokračovaly především v druhé polovině 17. století vpády z Uher. Tehdy už náležela obec společně s uherskoostrožským panstvím Lichtenštejnům. Vpády z Uher vyvrcholily v letech 1663, 1683 a především na počátku 18. století. Útrapy obyvatelstva byly značné, část obce lehla popelem a lidé byli pobiti nebo odvlečeni do zajetí. Ze 169 usedlostí z roku 1592 jich v roce 1671 zůstalo pouze 79. Doba relativního klidu nastala teprve po porážce Františka II. Rákoczi roku 1708.

V roce 1671 byla zřízena v Nivnici vlastní duchovní správa a výstavbou farního kostela získala obec novou dominantu. Městečko i nadále zastupoval rychtář, purkmistr a starší konšelé, kteří užívali vlastní pečeť ve tvaru štítu se třemi souměrně rozdělenými pruhy, nepochybně odvozenou z erbu pánů z Kunštátu. Ti byli jednak fundátory vizovického kláštera, jednak drželi Nivnici v době, kdy se o ní poprvé hovoří jako o městečku. Obdobné pečeti, ovšem s pruhy posunutými více do horní části štítu, užívaly i Vizovice. Později se hlásili Nivničtí ke znamení Anděla strážného (anděl hrající na pozoun nebo ochraňující dítě, které připomíná patrocinium místního kostela, původně zasvěceného archandělu Michaelu a později sv. Andělům strážným. V první polovině 19. století prožívalo městečko dobu svého vzrůstu a podle záznamů v kronice zde žilo přes 1300 obyvatel.

Novou epochu nastoupila obec v roce 1848, kdy došlo nejenom ke zrušení roboty, ale také k likvidaci dosavadní vrchnostenské správy a vytvoření státní administrativy. Obec se stala součástí politického a soudního okresu Uherský Brod, a to až do roku 1960. Součástí správních změn bylo také zřízení obecní samosprávy s obecním výborem a představeným obce — starostou. Od roku 1849 měla Nivnice výsadu čtyř výročních trhů (jarmarků), které byly zaměřeny na prodej a nákup dobytka. Dosavadní držitelé, Lichtenštejnové, pronajali dvůr spolu s velkostatkem Mayům. Ti se věnovali hlavně modernizaci zemědělství.

Důraz na zemědělství byl v obci a jejím okolí velký i za první republiky. Obyvatelstva ale přibývalo a zemědělství nebylo schopno je uživit. Proto již před první světovou válkou odcházeli lidé za prací do Vídně, ale taky do Severní a Jižní Ameriky. Dominanty obce postupně měnily svůj ráz. V roce 1926 přibyla nová radnice, nicméně za nejvýznamější stavební dílo meziválečného období lze bezpochyby považovat výstavbu měšťanské školy v roce 1935.

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:8
DNES:271
TÝDEN:1318
CELKEM:2308482

Hlášení poruch

Hlášení závad

Z naší fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

130. výročí SDH Nivnice

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

1261první písemná zmínka

3331počet obyvatel

247nadmořská výška (m n. m.)

2547katastrální výměra (ha)