J.A.K. - Životopis J.A.K.

28. 3. 1592

Český filozof, spisovatel, a především pedagog světového významu, největší osobnost české kultury 17. století. Narodil se 28. 3. 1592 v Nivnici u Uherského Brodu. Vyššího vzdělání se mu dostalo až v šestnácti letech na přerovské Bratrské Akademii, fungující pod ochranou Karla staršího ze Žerotína. Komenský, známý v cizině pod jménem Comenius (komenyus), studoval na univerzitách v Herbornu a Heidelberku, od roku 1614 učil na bratrské škole v Přerově a později (od roku 1618) ve Fulneku. V 1622-1627 prožívá nejtěžší období svého života; v období pronásledování nekatolíků po porážce českých stavů po bitvě na Bílé hoře ztrácí své nejbližší a žije ve vlasti jako psanec. Nejbezpečnější úkryt našel na brandýsském panství Karla st. ze Žerotína, kde koncipoval též své literární texty, především Labyrint světa a ráj srdce. V r. 1628 opouští navždy svou vlast a uchyluje se do polského Lešna, kde byl roku 1648 zvolen biskupem jednoty bratrské a kde píše své zásadní pedagogické spisy (Velká Didaktika) a také svá díla pansofická (např. Prodromus pansophiae). Pobyt v Lešně přerušil na několikerá pozvání do ciziny, v ní již za svého života proslul jako zkušený organizátor školství.Tak léta 1641-1642 strávil v Anglii, kam byl pozván představiteli anglického revolučního parlamentu a v r. 1642 vstoupil do služeb rodiny de Geerů, kteří jej pak finančně podporovali po celý jeho život.

Ve švédských službách působil v severopolském Elblagu u Gdaňska (1642-1648). V r. 1644-1645 se účastnil mírových rozhovorů mezi zástupci katolíků, luteránů a kalvinistů v Toruni. Torunská colloquia charitativa neskončila úspěšně, avšak zhruba od této doby začal pracovat na svém hlavním díle Obecná porada o nápravě věcí lidských (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica). Čtyři roky pracoval na reformě vzdělání v Sedmihradsku (1650-1654) a po velkém požáru Lešna roku 1656, jenž zničil valnou část jeho, knihovny i připravených rukopisů, se přestěhoval do Amsterodamu, kde strávil posledních čtrnáct let svého života. V r. 1656-1657 vyšly v Amsterodamu jeho sebrané pedagogické spisy (Opera didactica omnia) a zde také koncipoval a vydával své polemiky proti sociniánům a pracoval na dokončení své Obecné porady. V l. 1665-1670 psal svůj "myslitelský deník", v němž se pozoruhodným způsobem dovršuje Komenský své myšlení. 15. 11. 1670 umírá a místo svého posledního odpočinku nachází v Naardenu, v městečku nedaleko Amsterodamu.

Komenského pedagogické spisy provází hluboká víra v možnost zlepšení lidstva výchovou, vedenou vhodným a účinným způsobem již od nejnižšího věkového stupně. Patří k nim např. proslulá Brána jazyků otevřená (1631), Česká didaktika (1632 - později latinsky Velká didaktika) a Svět v obrazech (Orbis pictus, 1658). Své pedagogické spisy vydal Komenský souborně v Amsterodamu roku 1657. Kromě nich vysvětlil své názory o možnostech výchovy a vzdělání lidstva knihou Cesta světla (1641 -1642), jež se měla rozrůst ve Všeobecnou poradu o nápravě lidských věcí, avšak zůstala nedokončena.

Další částí tvorby se Komenský obrací k české vědě knihami Vzdělancům mého národa (1616-1618), nedokončeným Pokladem jazyka českého, jehož podklady shořely v Lešně, a pojednáním O poezii české (1620).

Nejvýznamnějším dílem Komenského je Labyrint světa a ráj srdce ( poprvé vyšel roku 1631), kritika současné společnosti a jejího stavu, z něhož Komenský hledá východisko, ve spojení s bohem. Druhou nejpůsobivější Komenského prací je Kšaft umírající matky jednoty bratrské . Napsal ho roku 1650 pod dojmem vestfálského míru. jenž učinil konec nadějím protestantských exulantů - přesto dílo vyznívá v naději na lepší budoucnost národa.

Komenského spisy plně docenila teprve moderní doba, spatřující v něm prvního velkého pedagoga, jenž formuloval dodnes platné zásady demokratičnosti vzdělání pro hochy a dívky, přiměřenosti látky, srozumitelnosti podání.

   

Den, měsíc a rok narození Komenského neznáme z žádného úředního dokumentu, poněvadž se žádné nezachovaly. Známe je z nápisu na podobizně Komenského, kterou k jeho padesátým narozeninám namaloval G. Glouer v Londýně r. 1641, když tam Komenský meškal.

Zato o rodišti Komenského máme řadu dokladů, také úředních. Jan Amos zapsal při imatrikulaci do úřední matriky akademie v Herborně dne 30. března 1611 do rubriky "oriundus" (rodiště) údaj "Nivnicensis" a do téže rubriky v úřední matrice university v Heidelberce dne 20. června 1613 údaj "Nivanus". Není pochyby, že oba tyto údaje nemohou znamenat nic jiného, než že se Jan Amos narodil v Nivnici.

Jako Nivničan (Niwniczenus) podepsal se roku 1612 také na obou svých tištěných herbornských disputacích, takto podepsal i svou latinskou báseň, věnovanou příteli Litomilovi ve své tištěné disputaci v Herborně. Když koupil Komenský v Heidelberce od vdovy po profesoru Christmannovi drahocenný rukopis epochálního díla Mikuláše Koperníka O pohybu nebeských těles, podepsal se nový majitel knihy jako "Jan Amos Nivanus, správce církve ve Fulneku".

Latinskou předmluvu svého českého spisu "Teatrum universitatis retům" podepsal anagramem I. A. N. (Ioannes Amos Nivanus) a ještě po padesáti letech, 28. března 1664, označil svou předmluvu k německému překladu proroctví Kryštofa Kottera iniciálami J. C. N. M. (Joannes Comenius Nivanus Moravus).